Kameny krve a víry – I. díl
11
%
177 Kč 199 Kč
Sleva až 70% u třetiny knih
Megalitická kultura prehistorické Evropy je často
opomíjenou a doposud ne zcela doceněnou součástí období neolitu.
Odborná pracoviště věnují pozornost čitelnějším a z vědeckého
hlediska průkaznějším symptomům pravěku. Kamenné objekty extrémních
rozměrů a kamenné svatyně jsou odbornou veřejností chápány spíš
jako kuriózní artefakty. Zabývat se tímto problémem s respektováním
všech kritérií vědy představuje úskalí nedostatku exaktních
prokazatelných poznatků a tím i riziko odborného propadu. A přece
záhady doby kamenné, spojené s temnými kulty a prvními neucelenými
náboženskými představami, si zasluhují náležitou pozornost. Jejich
rozluštění se může stát klíčem pro pravdivé poznání duchovního
vývoje člověka. Snaha o vyřešení sporných momentů prehistorie
nemusí být vždy v souladu s názory současné vědy. Může být ale
inspirací k dalšímu pokroku ve znalostech naší dávné minulosti.
Kniha se zamýšlí nad některými problémy a záhadami
neolitických svatyní Bretaně, Malty a Slovenska. Vychází z
konkrétních lokálních výsledků archeologického výzkumu a snaží se
je posuzovat z pohledu nezaujatého amatérského pozorovatele,
třídícího a hodnotícího odborné poznatky využíváním logických úvah,
otázek a možných odpovědí.
O autorovi:
MVDr. Pavel Kroupa (* 1944) již v době svého téměř
čtyřicetiletého působení jako praktický veterinární lékař se
zabýval přírodovědnými problémy a záhadami, spojenými s historií a
archeologickými nálezy. Své zájmy uplatnil také jako fotograf a
dokumentarista v řadě reportáží, tematických a popularizačních
článků pro tisk i v podobě dokumentární videotvorby. V posledních
letech zaměřil svou pozornost na pozůstatky evropské megalitické
kultury. Téma prehistorických kamenných staveb předkládá populární
formou jak k poučení široké veřejnosti, tak i k zamyšlení
odborníků. Snaží se o vyplnění mezer v informovanosti současné
generace o pozůstatcích kamenných pravěkých objektů s cílem
zabránit jejich zbytečnému ničení. V odborných kruzích by práce
měla vyvolat náležitý zájem, třeba i rozporuplný, který si tato
problematika právem zasluhuje. Zainteresovaná pracoviště jsou
jedinou nadějí na záchranu posledních zbytků megalitických objektů
na území Evropy a České republiky především. Prvním a rozhodujícím
krokem je překonání profesních předsudků a nezájmu. Pokud se to
podaří třeba jen u jediného historika či archeologa, bude autor
knihy spokojen.
Megalitická kultura prehistorické Evropy je často
opomíjenou a doposud ne zcela doceněnou součástí období neolitu.
Odborná pracoviště věnují pozornost čitelnějším a z vědeckého
hlediska průkaznějším symptomům pravěku. Kamenné objekty extrémních
rozměrů a kamenné svatyně jsou odbornou veřejností chápány spíš
jako kuriózní artefakty. Zabývat se tímto problémem s respektováním
všech kritérií vědy představuje úskalí nedostatku exaktních
prokazatelných poznatků a tím i riziko odborného propadu. A přece
záhady doby kamenné, spojené s temnými kulty a prvními neucelenými
náboženskými představami, si zasluhují náležitou pozornost. Jejich
rozluštění se může stát klíčem pro pravdivé poznání duchovního
vývoje člověka. Snaha o vyřešení sporných momentů prehistorie
nemusí být vždy v souladu s názory současné vědy. Může být ale
inspirací k dalšímu pokroku ve znalostech naší dávné minulosti.
Kniha se zamýšlí nad některými problémy a záhadami
neolitických svatyní Bretaně, Malty a Slovenska. Vychází z
konkrétních lokálních výsledků archeologického výzkumu a snaží se
je posuzovat z pohledu nezaujatého amatérského pozorovatele,
třídícího a hodnotícího odborné poznatky využíváním logických úvah,
otázek a možných odpovědí.
O autorovi:
MVDr. Pavel Kroupa (* 1944) již v době svého téměř
čtyřicetiletého působení jako praktický veterinární lékař se
zabýval přírodovědnými problémy a záhadami, spojenými s historií a
archeologickými nálezy. Své zájmy uplatnil také jako fotograf a
dokumentarista v řadě reportáží, tematických a popularizačních
článků pro tisk i v podobě dokumentární videotvorby. V posledních
letech zaměřil svou pozornost na pozůstatky evropské megalitické
kultury. Téma prehistorických kamenných staveb předkládá populární
formou jak k poučení široké veřejnosti, tak i k zamyšlení
odborníků. Snaží se o vyplnění mezer v informovanosti současné
generace o pozůstatcích kamenných pravěkých objektů s cílem
zabránit jejich zbytečnému ničení. V odborných kruzích by práce
měla vyvolat náležitý zájem, třeba i rozporuplný, který si tato
problematika právem zasluhuje. Zainteresovaná pracoviště jsou
jedinou nadějí na záchranu posledních zbytků megalitických objektů
na území Evropy a České republiky především. Prvním a rozhodujícím
krokem je překonání profesních předsudků a nezájmu. Pokud se to
podaří třeba jen u jediného historika či archeologa, bude autor
knihy spokojen.
Megalitická kultura prehistorické Evropy je často
opomíjenou a doposud ne zcela doceněnou součástí období neolitu.
Odborná pracoviště věnují pozornost čitelnějším a z vědeckého
hlediska průkaznějším symptomům pravěku. Kamenné objekty extrémních
rozměrů a kamenné svatyně jsou odbornou veřejností chápány spíš
jako kuriózní artefakty. Zabývat se tímto problémem s respektováním
všech kritérií vědy představuje úskalí nedostatku exaktních
prokazatelných poznatků a tím i riziko odborného propadu. A přece
záhady doby kamenné, spojené s temnými kulty a prvními neucelenými
náboženskými představami, si zasluhují náležitou pozornost. Jejich
rozluštění se může stát klíčem pro pravdivé poznání duchovního
vývoje člověka. Snaha o vyřešení sporných momentů prehistorie
nemusí být vždy v souladu s názory současné vědy. Může být ale
inspirací k dalšímu pokroku ve znalostech naší dávné minulosti.
Kniha se zamýšlí nad některými problémy a záhadami
neolitických svatyní Bretaně, Malty a Slovenska. Vychází z
konkrétních lokálních výsledků archeologického výzkumu a snaží se
je posuzovat z pohledu nezaujatého amatérského pozorovatele,
třídícího a hodnotícího odborné poznatky využíváním logických úvah,
otázek a možných odpovědí.
O autorovi:
MVDr. Pavel Kroupa (* 1944) již v době svého téměř
čtyřicetiletého působení jako praktický veterinární lékař se
zabýval přírodovědnými problémy a záhadami, spojenými s historií a
archeologickými nálezy. Své zájmy uplatnil také jako fotograf a
dokumentarista v řadě reportáží, tematických a popularizačních
článků pro tisk i v podobě dokumentární videotvorby. V posledních
letech zaměřil svou pozornost na pozůstatky evropské megalitické
kultury. Téma prehistorických kamenných staveb předkládá populární
formou jak k poučení široké veřejnosti, tak i k zamyšlení
odborníků. Snaží se o vyplnění mezer v informovanosti současné
generace o pozůstatcích kamenných pravěkých objektů s cílem
zabránit jejich zbytečnému ničení. V odborných kruzích by práce
měla vyvolat náležitý zájem, třeba i rozporuplný, který si tato
problematika právem zasluhuje. Zainteresovaná pracoviště jsou
jedinou nadějí na záchranu posledních zbytků megalitických objektů
na území Evropy a České republiky především. Prvním a rozhodujícím
krokem je překonání profesních předsudků a nezájmu. Pokud se to
podaří třeba jen u jediného historika či archeologa, bude autor
knihy spokojen.
Megalitická kultura prehistorické Evropy je často
opomíjenou a doposud ne zcela doceněnou součástí období neolitu.
Odborná pracoviště věnují pozornost čitelnějším a z vědeckého
hlediska průkaznějším symptomům pravěku. Kamenné objekty extrémních
rozměrů a kamenné svatyně jsou odbornou veřejností chápány spíš
jako kuriózní artefakty. Zabývat se tímto problémem s respektováním
všech kritérií vědy představuje úskalí nedostatku exaktních
prokazatelných poznatků a tím i riziko odborného propadu. A přece
záhady doby kamenné, spojené s temnými kulty a prvními neucelenými
náboženskými představami, si zasluhují náležitou pozornost. Jejich
rozluštění se může stát klíčem pro pravdivé poznání duchovního
vývoje člověka. Snaha o vyřešení sporných momentů prehistorie
nemusí být vždy v souladu s názory současné vědy. Může být ale
inspirací k dalšímu pokroku ve znalostech naší dávné minulosti.
Kniha se zamýšlí nad některými problémy a záhadami
neolitických svatyní Bretaně, Malty a Slovenska. Vychází z
konkrétních lokálních výsledků archeologického výzkumu a snaží se
je posuzovat z pohledu nezaujatého amatérského pozorovatele,
třídícího a hodnotícího odborné poznatky využíváním logických úvah,
otázek a možných odpovědí.
O autorovi:
MVDr. Pavel Kroupa (* 1944) již v době svého téměř
čtyřicetiletého působení jako praktický veterinární lékař se
zabýval přírodovědnými problémy a záhadami, spojenými s historií a
archeologickými nálezy. Své zájmy uplatnil také jako fotograf a
dokumentarista v řadě reportáží, tematických a popularizačních
článků pro tisk i v podobě dokumentární videotvorby. V posledních
letech zaměřil svou pozornost na pozůstatky evropské megalitické
kultury. Téma prehistorických kamenných staveb předkládá populární
formou jak k poučení široké veřejnosti, tak i k zamyšlení
odborníků. Snaží se o vyplnění mezer v informovanosti současné
generace o pozůstatcích kamenných pravěkých objektů s cílem
zabránit jejich zbytečnému ničení. V odborných kruzích by práce
měla vyvolat náležitý zájem, třeba i rozporuplný, který si tato
problematika právem zasluhuje. Zainteresovaná pracoviště jsou
jedinou nadějí na záchranu posledních zbytků megalitických objektů
na území Evropy a České republiky především. Prvním a rozhodujícím
krokem je překonání profesních předsudků a nezájmu. Pokud se to
podaří třeba jen u jediného historika či archeologa, bude autor
knihy spokojen.
Megalitická kultura prehistorické Evropy je často
opomíjenou a doposud ne zcela doceněnou součástí období neolitu.
Odborná pracoviště věnují pozornost čitelnějším a z vědeckého
hlediska průkaznějším symptomům pravěku. Kamenné objekty extrémních
rozměrů a kamenné svatyně jsou odbornou veřejností chápány spíš
jako kuriózní artefakty. Zabývat se tímto problémem s respektováním
všech kritérií vědy představuje úskalí nedostatku exaktních
prokazatelných poznatků a tím i riziko odborného propadu. A přece
záhady doby kamenné, spojené s temnými kulty a prvními neucelenými
náboženskými představami, si zasluhují náležitou pozornost. Jejich
rozluštění se může stát klíčem pro pravdivé poznání duchovního
vývoje člověka. Snaha o vyřešení sporných momentů prehistorie
nemusí být vždy v souladu s názory současné vědy. Může být ale
inspirací k dalšímu pokroku ve znalostech naší dávné minulosti.
Kniha se zamýšlí nad některými problémy a záhadami
neolitických svatyní Bretaně, Malty a Slovenska. Vychází z
konkrétních lokálních výsledků archeologického výzkumu a snaží se
je posuzovat z pohledu nezaujatého amatérského pozorovatele,
třídícího a hodnotícího odborné poznatky využíváním logických úvah,
otázek a možných odpovědí.
O autorovi:
MVDr. Pavel Kroupa (* 1944) již v době svého téměř
čtyřicetiletého působení jako praktický veterinární lékař se
zabýval přírodovědnými problémy a záhadami, spojenými s historií a
archeologickými nálezy. Své zájmy uplatnil také jako fotograf a
dokumentarista v řadě reportáží, tematických a popularizačních
článků pro tisk i v podobě dokumentární videotvorby. V posledních
letech zaměřil svou pozornost na pozůstatky evropské megalitické
kultury. Téma prehistorických kamenných staveb předkládá populární
formou jak k poučení široké veřejnosti, tak i k zamyšlení
odborníků. Snaží se o vyplnění mezer v informovanosti současné
generace o pozůstatcích kamenných pravěkých objektů s cílem
zabránit jejich zbytečnému ničení. V odborných kruzích by práce
měla vyvolat náležitý zájem, třeba i rozporuplný, který si tato
problematika právem zasluhuje. Zainteresovaná pracoviště jsou
jedinou nadějí na záchranu posledních zbytků megalitických objektů
na území Evropy a České republiky především. Prvním a rozhodujícím
krokem je překonání profesních předsudků a nezájmu. Pokud se to
podaří třeba jen u jediného historika či archeologa, bude autor
knihy spokojen.
| Autor: | Pavel Kroupa |
| Nakladatel: | KARPANA |
| ISBN: | 978-80-903952-7-5 |
| Rok vydání: | 2010 |
| Jazyk : | Čeština |
| Druh: | 1 x kniha |
| Vazba: | Paperback |
| Počet stran: | 224 |
| Zařazení: | populárně-naučné publikace • Evropa • archeologické památky • posvátná místa • megalitické památky • megalitické civilizace |