Dějinnost,nadcivilizace a modernita
12
%
283 Kč 320 Kč
Sleva až 70% u třetiny knih
Patočkův esej Nadcivilizace a její vnitřní
konflikt, vytvořený zřejmě v padesátých letech 20. století, patří k
jeho nejbohatším a nejaktuálnějším textům; mezi filosofickými
diagnózami doby, napsanými ve 20. století, zaujímá nesporně jedno z
čelných míst. Patří však do složité, doposud málo prozkoumané a
nejméně veřejné fáze jeho filosofické tvorby. Argumentace, kterou
Patočka používá, je kromě jiného pokusem o porozumění komunismu, a
jejím historickým východiskem je stupeň krize, která se měla ještě
prohlubovat a tak či onak trvat až do zhroucení komunistických
režimů ve východní Evropě. Na tuto krizi reagoval marxistický
revizionismus ve východní a střední Evropě a také názory západních
liberálů, od nichž se však Patočkův výklad kriticky distancuje.
Koncept nadcivilizace odpovídá na přímou historickou zkušenost a
současně pokračuje v argumentaci naznačené už v Patočkových prvních
významnějších pracích.
Monografie, jejíž iniciací byla a materiálový základ
vytvořila konference uskutečněná v Lipnici ve dnech 12. a 13.
června 2009, se zmíněným esejem zabývá ze tří různých úhlů pohledu:
v první části se hovoří o pojmu a problematice nadcivilizace
(Johann P. Arnason, Ilja Šrubař, Marek Skovajsa), druhá nabízí
filosofické souvislosti konceptu nadcivilizace (Hynek Janoušek,
Ivan Chvatík, Václav Bělohradský, Martin Ritter) a třetí část tvoří
stati Karla Müllera, Jiřího Tourka, Milana Hanyše, Zdeňka Pince a
Jana Bouzka, zkoumající historické perspektivy konceptu
nadcivilizace.
Patočkův esej Nadcivilizace a její vnitřní
konflikt, vytvořený zřejmě v padesátých letech 20. století, patří k
jeho nejbohatším a nejaktuálnějším textům; mezi filosofickými
diagnózami doby, napsanými ve 20. století, zaujímá nesporně jedno z
čelných míst. Patří však do složité, doposud málo prozkoumané a
nejméně veřejné fáze jeho filosofické tvorby. Argumentace, kterou
Patočka používá, je kromě jiného pokusem o porozumění komunismu, a
jejím historickým východiskem je stupeň krize, která se měla ještě
prohlubovat a tak či onak trvat až do zhroucení komunistických
režimů ve východní Evropě. Na tuto krizi reagoval marxistický
revizionismus ve východní a střední Evropě a také názory západních
liberálů, od nichž se však Patočkův výklad kriticky distancuje.
Koncept nadcivilizace odpovídá na přímou historickou zkušenost a
současně pokračuje v argumentaci naznačené už v Patočkových prvních
významnějších pracích.
Monografie, jejíž iniciací byla a materiálový základ
vytvořila konference uskutečněná v Lipnici ve dnech 12. a 13.
června 2009, se zmíněným esejem zabývá ze tří různých úhlů pohledu:
v první části se hovoří o pojmu a problematice nadcivilizace
(Johann P. Arnason, Ilja Šrubař, Marek Skovajsa), druhá nabízí
filosofické souvislosti konceptu nadcivilizace (Hynek Janoušek,
Ivan Chvatík, Václav Bělohradský, Martin Ritter) a třetí část tvoří
stati Karla Müllera, Jiřího Tourka, Milana Hanyše, Zdeňka Pince a
Jana Bouzka, zkoumající historické perspektivy konceptu
nadcivilizace.
Patočkův esej Nadcivilizace a její vnitřní
konflikt, vytvořený zřejmě v padesátých letech 20. století, patří k
jeho nejbohatším a nejaktuálnějším textům; mezi filosofickými
diagnózami doby, napsanými ve 20. století, zaujímá nesporně jedno z
čelných míst. Patří však do složité, doposud málo prozkoumané a
nejméně veřejné fáze jeho filosofické tvorby. Argumentace, kterou
Patočka používá, je kromě jiného pokusem o porozumění komunismu, a
jejím historickým východiskem je stupeň krize, která se měla ještě
prohlubovat a tak či onak trvat až do zhroucení komunistických
režimů ve východní Evropě. Na tuto krizi reagoval marxistický
revizionismus ve východní a střední Evropě a také názory západních
liberálů, od nichž se však Patočkův výklad kriticky distancuje.
Koncept nadcivilizace odpovídá na přímou historickou zkušenost a
současně pokračuje v argumentaci naznačené už v Patočkových prvních
významnějších pracích.
Monografie, jejíž iniciací byla a materiálový základ
vytvořila konference uskutečněná v Lipnici ve dnech 12. a 13.
června 2009, se zmíněným esejem zabývá ze tří různých úhlů pohledu:
v první části se hovoří o pojmu a problematice nadcivilizace
(Johann P. Arnason, Ilja Šrubař, Marek Skovajsa), druhá nabízí
filosofické souvislosti konceptu nadcivilizace (Hynek Janoušek,
Ivan Chvatík, Václav Bělohradský, Martin Ritter) a třetí část tvoří
stati Karla Müllera, Jiřího Tourka, Milana Hanyše, Zdeňka Pince a
Jana Bouzka, zkoumající historické perspektivy konceptu
nadcivilizace.
| Nakladatel: | Togga |
| ISBN: | neuvedeno |
| Rok vydání: | 2010 |
| Jazyk : | Čeština |
| Druh: | 1 x kniha |
| Počet stran: | 334 |
| Zařazení: | civilizace • filozofie dějin • kolektivní monografie • transcendence • svět (filozofie) |
Mohlo by se vám také líbit..
-
Klíč k určování stromů - 123 nejběžně...
Dominika Dobrylovská
-
Českosaské Švýcarsko
Zdeněk Patzelt
-
Korsika - Turistický průvodce - 4. vy...
David Abram
-
Krkonoše
Jiří Zeman
-
Větrné mlýny
Iva Hoňková
-
Brno
Milena Flodrová; Ota Tučka
-
Nové rozhledny ČR
Jaroslav Fábera
-
Bílé Karpaty a Javorníky Ottův turist...
-
Prag - Sagen aus dem alten
Alena Wagnerová
-
Španělsko - Turistický průvodce
Kolektiv Autorů
-
Prager Dom
Jan Boněk
-
Hrady a zámky
Daniel Kollár
-
Krabička poslední záchrany pro nezisk...
Petr Vrzáček
-
Cesty k neskrytosti
Ladislav Benyovszky
-
Legenda o sv. Vintířovi
Petr Kubín
-
Hořkosladká medovina
Bohunka Nováková
