Dějinnost,nadcivilizace a modernita
12
%
283 Kč 320 Kč
Sleva až 70% u třetiny knih
Patočkův esej Nadcivilizace a její vnitřní
konflikt, vytvořený zřejmě v padesátých letech 20. století, patří k
jeho nejbohatším a nejaktuálnějším textům; mezi filosofickými
diagnózami doby, napsanými ve 20. století, zaujímá nesporně jedno z
čelných míst. Patří však do složité, doposud málo prozkoumané a
nejméně veřejné fáze jeho filosofické tvorby. Argumentace, kterou
Patočka používá, je kromě jiného pokusem o porozumění komunismu, a
jejím historickým východiskem je stupeň krize, která se měla ještě
prohlubovat a tak či onak trvat až do zhroucení komunistických
režimů ve východní Evropě. Na tuto krizi reagoval marxistický
revizionismus ve východní a střední Evropě a také názory západních
liberálů, od nichž se však Patočkův výklad kriticky distancuje.
Koncept nadcivilizace odpovídá na přímou historickou zkušenost a
současně pokračuje v argumentaci naznačené už v Patočkových prvních
významnějších pracích.
Monografie, jejíž iniciací byla a materiálový základ
vytvořila konference uskutečněná v Lipnici ve dnech 12. a 13.
června 2009, se zmíněným esejem zabývá ze tří různých úhlů pohledu:
v první části se hovoří o pojmu a problematice nadcivilizace
(Johann P. Arnason, Ilja Šrubař, Marek Skovajsa), druhá nabízí
filosofické souvislosti konceptu nadcivilizace (Hynek Janoušek,
Ivan Chvatík, Václav Bělohradský, Martin Ritter) a třetí část tvoří
stati Karla Müllera, Jiřího Tourka, Milana Hanyše, Zdeňka Pince a
Jana Bouzka, zkoumající historické perspektivy konceptu
nadcivilizace.
Patočkův esej Nadcivilizace a její vnitřní
konflikt, vytvořený zřejmě v padesátých letech 20. století, patří k
jeho nejbohatším a nejaktuálnějším textům; mezi filosofickými
diagnózami doby, napsanými ve 20. století, zaujímá nesporně jedno z
čelných míst. Patří však do složité, doposud málo prozkoumané a
nejméně veřejné fáze jeho filosofické tvorby. Argumentace, kterou
Patočka používá, je kromě jiného pokusem o porozumění komunismu, a
jejím historickým východiskem je stupeň krize, která se měla ještě
prohlubovat a tak či onak trvat až do zhroucení komunistických
režimů ve východní Evropě. Na tuto krizi reagoval marxistický
revizionismus ve východní a střední Evropě a také názory západních
liberálů, od nichž se však Patočkův výklad kriticky distancuje.
Koncept nadcivilizace odpovídá na přímou historickou zkušenost a
současně pokračuje v argumentaci naznačené už v Patočkových prvních
významnějších pracích.
Monografie, jejíž iniciací byla a materiálový základ
vytvořila konference uskutečněná v Lipnici ve dnech 12. a 13.
června 2009, se zmíněným esejem zabývá ze tří různých úhlů pohledu:
v první části se hovoří o pojmu a problematice nadcivilizace
(Johann P. Arnason, Ilja Šrubař, Marek Skovajsa), druhá nabízí
filosofické souvislosti konceptu nadcivilizace (Hynek Janoušek,
Ivan Chvatík, Václav Bělohradský, Martin Ritter) a třetí část tvoří
stati Karla Müllera, Jiřího Tourka, Milana Hanyše, Zdeňka Pince a
Jana Bouzka, zkoumající historické perspektivy konceptu
nadcivilizace.
Patočkův esej Nadcivilizace a její vnitřní
konflikt, vytvořený zřejmě v padesátých letech 20. století, patří k
jeho nejbohatším a nejaktuálnějším textům; mezi filosofickými
diagnózami doby, napsanými ve 20. století, zaujímá nesporně jedno z
čelných míst. Patří však do složité, doposud málo prozkoumané a
nejméně veřejné fáze jeho filosofické tvorby. Argumentace, kterou
Patočka používá, je kromě jiného pokusem o porozumění komunismu, a
jejím historickým východiskem je stupeň krize, která se měla ještě
prohlubovat a tak či onak trvat až do zhroucení komunistických
režimů ve východní Evropě. Na tuto krizi reagoval marxistický
revizionismus ve východní a střední Evropě a také názory západních
liberálů, od nichž se však Patočkův výklad kriticky distancuje.
Koncept nadcivilizace odpovídá na přímou historickou zkušenost a
současně pokračuje v argumentaci naznačené už v Patočkových prvních
významnějších pracích.
Monografie, jejíž iniciací byla a materiálový základ
vytvořila konference uskutečněná v Lipnici ve dnech 12. a 13.
června 2009, se zmíněným esejem zabývá ze tří různých úhlů pohledu:
v první části se hovoří o pojmu a problematice nadcivilizace
(Johann P. Arnason, Ilja Šrubař, Marek Skovajsa), druhá nabízí
filosofické souvislosti konceptu nadcivilizace (Hynek Janoušek,
Ivan Chvatík, Václav Bělohradský, Martin Ritter) a třetí část tvoří
stati Karla Müllera, Jiřího Tourka, Milana Hanyše, Zdeňka Pince a
Jana Bouzka, zkoumající historické perspektivy konceptu
nadcivilizace.
| Nakladatel: | Togga |
| ISBN: | neuvedeno |
| Rok vydání: | 2010 |
| Jazyk : | Čeština |
| Druh: | 1 x kniha |
| Počet stran: | 334 |
| Zařazení: | civilizace • filozofie dějin • kolektivní monografie • transcendence • svět (filozofie) |
Mohlo by se vám také líbit..
-
Respektovat a být respektován
Pavel Kopřiva; Jana Nováčková
-
Moje první knížka o sexu
José R. Díaz Morfa
-
Tantrická masáž
-
Mateřství a setkání ženy s vlastním s...
Laura Gutman
-
Vědomé milování
Diana Richardson
-
Cesta pravého muže
David Deida
-
Orální sex - To nejlepší pro něj
Sonia Borg
-
Zdravé těhotenství
Vorlová Kamila, Eliášová Jana,
-
Tantrický sex a masáže
Mark A. Michaels
-
Holčička
Elle Mendenhall
-
Vědomá prostitutka
Veronica Monet
-
Cesta ke šťastnému dětství - Empatick...
Catherine Gueguenová
-
Krabička poslední záchrany pro nezisk...
Petr Vrzáček
-
Nová poetika
Tomáš Koblížek
-
Turingův test
Filip Tvrdý
-
Waiting for Something That Never Arrived
Daniel Shanahan
