Odljan neboli Vzduch svobody
13
%
287 Kč 329 Kč
Expedujeme 1 až 2 dny
Sleva až 70% u třetiny knih
Polodokumentární román Leonida Gabyševa Odljan neboli Vzduch svobody vyšel v Rusku na pomezí 80. a 90. let a vzbudil obrovskou pozornost. Autor zde popisuje poměry v ruských dětských kriminálech, které na vlastní kůži zažil. Kniha je plná autentických emocí a poodkrývá zločinnost totalitního státního zřízení. Byla přeložena a vydána v mnoha evropských zemích i ve Spojených státech. V samotném Rusku byla jednou z prvních vlaštovek tzv. nové ruské literatury, jejíž prostřednictvím autoři usilují o demokratizaci společnosti. Samotnému Gabyševovi přinesla mnohá ocenění.
Zde citace z textu žurnalisty a spisovatele Jana Petránka: Hledáním pravdy o minulosti a analýzou faktů o mocenské zvrácenosti se společnost významně brání proti recidivám zla. Leonid Gabyšev svou knihou k tomu velice účinně přispívá. Lze říci, že žádný čtenář po jeho přečtení neunikne celé vlně morálních závratí se sebezpytujícím pohledem a závěrem nelze lhostejně stát mimo nebo nad touto minulostí - pokud ano, tak přestanu být člověkem. Tak silná je Gabyševova práce.
Leonid Gabyšev se narodil 19. července 1952 v západosibiřském Omsku v rodině profesionálního vojáka, který později pracoval jako policejní důstojník a velitel jednoho z venkovských oddělení obávané sovětské milice. V roce 1977 ukončil studium na stavební průmyslovce ve Volgogradu. Gabyšev je klasický autor jedné knihy, což je právě Odljan neboli Vzduch svobody. Popisuje v ní vlastní často hrůzné zážitky ze sovětského vězení pro nezletilce. Jedna z charakteristik geneze Gabyševovy rodiny je velmi lapidární, ale vypovídá o mnohém: děd rolník, otec policajt, syn kriminálník.
Odljan Gabyševa okamžitě proslavil už po perestrojkovém časopiseckém vydání ve slavném literárním měsíčníku Novyj mir (č. 6-7/1989). V následujím roce román vydalo i nakladatelství Molodaja gvardija. Později Gabyšev publikoval také své deníky a sborník povídek. Poslední opravdu novou knihu však vydává v roce 1994 a od té doby víceméně mlčí. V roce 1990 se stal členem tehdejšího Svazu spisovatelů SSSR. Podle posledních dosažitelných informací žije ve Volgogradu. Na literárním a společenském dění své země se však nepodílí.
Zde citace z textu žurnalisty a spisovatele Jana Petránka: Hledáním pravdy o minulosti a analýzou faktů o mocenské zvrácenosti se společnost významně brání proti recidivám zla. Leonid Gabyšev svou knihou k tomu velice účinně přispívá. Lze říci, že žádný čtenář po jeho přečtení neunikne celé vlně morálních závratí se sebezpytujícím pohledem a závěrem nelze lhostejně stát mimo nebo nad touto minulostí - pokud ano, tak přestanu být člověkem. Tak silná je Gabyševova práce.
Leonid Gabyšev se narodil 19. července 1952 v západosibiřském Omsku v rodině profesionálního vojáka, který později pracoval jako policejní důstojník a velitel jednoho z venkovských oddělení obávané sovětské milice. V roce 1977 ukončil studium na stavební průmyslovce ve Volgogradu. Gabyšev je klasický autor jedné knihy, což je právě Odljan neboli Vzduch svobody. Popisuje v ní vlastní často hrůzné zážitky ze sovětského vězení pro nezletilce. Jedna z charakteristik geneze Gabyševovy rodiny je velmi lapidární, ale vypovídá o mnohém: děd rolník, otec policajt, syn kriminálník.
Odljan Gabyševa okamžitě proslavil už po perestrojkovém časopiseckém vydání ve slavném literárním měsíčníku Novyj mir (č. 6-7/1989). V následujím roce román vydalo i nakladatelství Molodaja gvardija. Později Gabyšev publikoval také své deníky a sborník povídek. Poslední opravdu novou knihu však vydává v roce 1994 a od té doby víceméně mlčí. V roce 1990 se stal členem tehdejšího Svazu spisovatelů SSSR. Podle posledních dosažitelných informací žije ve Volgogradu. Na literárním a společenském dění své země se však nepodílí.
| Autor: | Leonid Andrejevič Gabyšev |
| Nakladatel: | Pulchra |
| ISBN: | 9788087377260 |
| Jazyk : | Čeština |
| Počet stran: | 316 |
| Zařazení: | ruské romány |
Mohlo by se vám také líbit..
-
Ostrov v souostroví
Jaromír Šavrda
-
Líčení
Miroslav Olšovský
-
Na okraj
Radim Kopáč
-
Krysař
Marina Cvetajevová
-
Křídla lásek mých
František Hrubín
-
Chléb pod sněhem
Oldřich Mikulášek
-
Dohlednost v mlze
Jan Suk
-
Tesilová verbež
Miroslav Skalický
-
Souboj
Anton Pavlovič Čechov
-
Černobílá stěna
Milada Horynová
-
Pravěká tanečnice
Milan Balabán
-
Můj nejlepší z možných životů
Eugen Brikcius
-
Dopisy z Ruzyně a nové šance svobody
Jiří Němec
-
Krajina s akvabelami a černým domem
Jan Kerbr
-
Bytosti na pomezí
Jan Lukavec
-
Fotografie jako mýtus
Josef Kroutvor
