Československý parlament na prahu Pražského jara
15
%
305 Kč 359 Kč
Sleva až 70% u třetiny knih
Kniha je věnována tématu, které se zatím nestalo předmětem nijak horlivé pozornosti české historiografie. Zabývá se totiž činností zákonodárného sboru v komunistickém Československu, a to v časové fázi vymezené tzv. liberalizačním obdobím poloviny šedesátých let a na ně navazujícím pokusem o reformu sovětského byrokratického socialismu v roce 1968.
Tzv. „socialistická ústava“ z roku 1960 vrátila Národnímu shromáždění aspoň formálně statut nejvyššího orgánu státní moci a právě v jeho čtvrtém volebním období (začalo v červnu 1964 a mělo trvat čtyři roky) došlo spolu proměnami politické scény i společenské atmosféry k posunům, naznačujícím, že i komunistický parlament může za určitých podmínek usilovat o obnovu svěřených ústavních pravomocí a tomu odpovídající postavení v systému politicko-mocenského monopolu komunistické strany. Právě tento vývoj Národního shromáždění od jeho bezbřehé pasivity, jak se znovu projevila ještě v prvních dvou měsících roku 1968, až po přeměnu v sebevědomé těleso, které si dokonce „dovolilo“ odvolat ministra vnitra, autor představuje. Zvláště si všímá některých uzlových momentů, jako byly Šejnova aféra, celonárodní úsilí o rezignaci ještě nedávno všemocného prezidenta Novotného, volba Ludvíka Svobody prezidentem, či nástup Josefa Smrkovského do čela parlamentu. Práce je doplněna dokumentárními fotografiemi, přehledy, tabulkami a 17 biografickými medailony vedoucích postav parlamentního sboru v období do dubna 1968. Autor připravuje navazující svazek mapující osudy Národního shromáždění do srpnové okupace a jeho metamorfózu do Federálního shromáždění.
Tzv. „socialistická ústava“ z roku 1960 vrátila Národnímu shromáždění aspoň formálně statut nejvyššího orgánu státní moci a právě v jeho čtvrtém volebním období (začalo v červnu 1964 a mělo trvat čtyři roky) došlo spolu proměnami politické scény i společenské atmosféry k posunům, naznačujícím, že i komunistický parlament může za určitých podmínek usilovat o obnovu svěřených ústavních pravomocí a tomu odpovídající postavení v systému politicko-mocenského monopolu komunistické strany. Právě tento vývoj Národního shromáždění od jeho bezbřehé pasivity, jak se znovu projevila ještě v prvních dvou měsících roku 1968, až po přeměnu v sebevědomé těleso, které si dokonce „dovolilo“ odvolat ministra vnitra, autor představuje. Zvláště si všímá některých uzlových momentů, jako byly Šejnova aféra, celonárodní úsilí o rezignaci ještě nedávno všemocného prezidenta Novotného, volba Ludvíka Svobody prezidentem, či nástup Josefa Smrkovského do čela parlamentu. Práce je doplněna dokumentárními fotografiemi, přehledy, tabulkami a 17 biografickými medailony vedoucích postav parlamentního sboru v období do dubna 1968. Autor připravuje navazující svazek mapující osudy Národního shromáždění do srpnové okupace a jeho metamorfózu do Federálního shromáždění.
Autor: | Ondřej Felcman |
Nakladatel: | NLN - Nakladatelství Lidové noviny |
ISBN: | 9788074224492 |
Rok vydání: | 2015 |
Jazyk : | Čeština |
Počet stran: | 344 |
Mohlo by se vám také líbit..
-
Vytoužená, nepochopená, zapomenutá Ja...
-
Země - paměť - lidé
Eduard Maur
-
Do konce života
Klára Pinerová
-
Český konzul ve Vídni II.
Martin Klečacký
-
Tak napřesrok v Marienbadu
Zadoff, Mirjam
-
Dívčí deníky Zdenky Kaizlové z let 19...
Helena Kokešová
-
Rytíři bez krále
Magdaléna Zemanová
-
Mince posledních faraonů
Wellner Luděk Václav
-
O útěše proti smrti
Radmila Prchal Pavlíčková
-
Chebsko v raném středověku
Bischofová, Jana; Hasil, Jiří; Hrdlička, Milan; Kramářová, Jitka
-
Mezi dvěma Kimy
Nina Špitálníková
-
Moravští Židé v době emancipace
Michael L. Miller
-
Žít v dialogu
Tomáš Halík
-
Ve společenství bohů a hrdinů
Radka Miltová
-
Josef Hybeš (1850—1921)
Lukáš Fasora
-
Svůdnost sociálního experimentu
Denisa Nečasová