Vítáme Vás, můžete se přihlásit nebo vytvořit účet.

Cart

product (empty)

Košík je prázdný

Zboží celkem: 0 Kč

Termín obdržení zásilky
Dodací doba je ovlivněna statním svátkem ( 08.05 )
Česká pošta	Čtvrtek 09.05
PPL	Čtvrtek 09.05
Osobní odběr	Pátek 10.05
Termíny jsou pouze orientační a mohou se lišit podle zvoleného typu platby. O Průběhu zásilky Vás budeme informovat e-mailem.
Při nákupu většího množství produktů negarantujeme dodání do zobrazeného data

Palác Akropolis. Rozhovory

5 %

94 Kč 99 Kč

Sleva až 70% u třetiny knih

Popis knihy

Historie žižkovského Paláce Akropolis se začala psát roku 1927. Tehdy vybudoval architekt Rudolf V. Svoboda v dnešní Kubelíkově ulici multifunkční dům s velmi populárním zaobleným nárožím, který Pražanům nabízel možnost navštívit divadlo, posedět v kavárně se zahrádkou, užít si krásného pohledu na Prahu z vyhlídkové terasy nebo si zakoupit luxusní byt. Po válce upadl žižkovský palác na téměř půl století do hlubokého spánku, z něhož byl probuzen až v roce 1991 několika umělci z Žižkovské divadelní a hudební agentury. Především s nimi a o nich je tato kniha, která je zároveň živým důkazem toho, že sny je možné proměnit v realitu. I když zmíněná proměna byla v případě Paláce Akropolis nesmírně dlouhým a bolestivým procesem. Historie žižkovského paláce a osudy divadelních souborů, které v něm ve 30. letech minulého století působily. Sedm rozhovorů s těmi, kteří v polistopadové éře vrátili Paláci Akropolis život - hudebník Tomáš Klíma, režisér Tomáš Vorel, výtvarník František Skála, grafik Luděk Kubík, producent Lubomír Schmidtmajer, hudebník a producent Jaroslav Raušer a podnikatel Pavel Hurda. Editor Jeroným Janíček. Historie žižkovského Paláce Akropolis se začala psát roku 1927. Tehdy vybudoval architekt Rudolf V. Svoboda v dnešní Kubelíkově ulici multifunkční dům s velmi populárním zaobleným nárožím, který Pražanům nabízel možnost navštívit divadlo, posedět v kavárně se zahrádkou, užít si krásného pohledu na Prahu z vyhlídkové terasy nebo si zakoupit luxusní byt. Po válce upadl žižkovský palác na téměř půl století do hlubokého spánku, z něhož byl probuzen až v roce 1991 několika umělci z Žižkovské divadelní a hudební agentury. Především s nimi a o nich je tato kniha, která je zároveň živým důkazem toho, že sny je možné proměnit v realitu. I když zmíněná proměna byla v případě Paláce Akropolis nesmírně dlouhým a bolestivým procesem. Historie žižkovského paláce a osudy divadelních souborů, které v něm ve 30. letech minulého století působily. Sedm rozhovorů s těmi, kteří v polistopadové éře vrátili Paláci Akropolis život - hudebník Tomáš Klíma, režisér Tomáš Vorel, výtvarník František Skála, grafik Luděk Kubík, producent Lubomír Schmidtmajer, hudebník a producent Jaroslav Raušer a podnikatel Pavel Hurda. Editor Jeroným Janíček. Historie žižkovského Paláce Akropolis se začala psát roku 1927. Tehdy vybudoval architekt Rudolf V. Svoboda v dnešní Kubelíkově ulici multifunkční dům s velmi populárním zaobleným nárožím, který Pražanům nabízel možnost navštívit divadlo, posedět v kavárně se zahrádkou, užít si krásného pohledu na Prahu z vyhlídkové terasy nebo si zakoupit luxusní byt. Po válce upadl žižkovský palác na téměř půl století do hlubokého spánku, z něhož byl probuzen až v roce 1991 několika umělci z Žižkovské divadelní a hudební agentury. Především s nimi a o nich je tato kniha, která je zároveň živým důkazem toho, že sny je možné proměnit v realitu. I když zmíněná proměna byla v případě Paláce Akropolis nesmírně dlouhým a bolestivým procesem. Historie žižkovského paláce a osudy divadelních souborů, které v něm ve 30. letech minulého století působily. Sedm rozhovorů s těmi, kteří v polistopadové éře vrátili Paláci Akropolis život - hudebník Tomáš Klíma, režisér Tomáš Vorel, výtvarník František Skála, grafik Luděk Kubík, producent Lubomír Schmidtmajer, hudebník a producent Jaroslav Raušer a podnikatel Pavel Hurda. Editor Jeroným Janíček.

Nakladatel:	Labyrint
ISBN:	80-85935-81-3
Rok vydání:	2006
Jazyk :	Čeština
Počet stran:	182
Zařazení:	Praha (Česko) • 20.-21. stol. • rozhovory • umělci • podnikatelé • divadla • alternativní kultura • kulturní centra