Češi
11
%
139 Kč 155 Kč
Sleva až 70% u třetiny knih
Tři hlasy, tři světy, tři pohledy zaznívají z této
nerozsáhlé knihy: Doyen rakouských zahraničněpolitických reportérů
Wolfgang Libal, pražský Němec (1912–2008), si bere slovo jako
první. Muž, který se stal svědkem snad všech dějinných zvratů ve
střední Evropě 20. století, s celou rodinou z Prahy a z rodných
Čech vyhnaný, v době uvolnění 60. let do Prahy se jako korespondent
DPA krátce navrátivší (a podle vlastního tvrzení vynálezce pojmu
„pražské jaro“), popisuje stručně a poctivě svou verzi
česko-německého příběhu, respektive své vidění českých dějin.
Zmiňuje v nich také roli levicově nadšené inteligence po roce 1948
– a jmenuje i Pavla Kohouta. Ten dostává slovo jako druhý: On,
„spálený Čech z Prahy“, jak sám sebe nazývá, má bohaté zkušenosti s
pohledy z druhé strany – tedy sudetoněmecké. Wolfganga Libala a
jeho svědectví si však natolik váží, že i když s mnoha vývody
nesouhlasí, přijímá je se vší vážností jako variantu svého
vlastního líčení společné historie a přemýšlí o nich. Zároveň
neopomene vyvrátit podle svého soudu hlavní sudetoněmecké a české
legendy, které brání objektivnějšímu pohledu na společné dějiny. A
připomene i genocidu Židů, třetí komponenty jedinečného pražského
života, v sudetoněmeckém líčení tak často potlačovanou.
Libal i Kohout, jež oba osudy zavály do Vídně, ale částí své
osobnosti i díla zůstali v Praze (Libalův syn Michael zde dokonce
donedávna působil jako německý velvyslanec), nejsou přes všechny
rozdíly pohledů protivníci, ale – jak konstatuje dramatik a
spisovatel – spojenci.
Třetí hlas – nazvěme ho objektivní – dostává o generace
mladší brněnský historik Libor Vykoupil. Je sice více v pozadí,
přesněji řečeno pod čarou, ale jeho kritický poznámkový aparát k
Libalovu textu představuje jak odbornou korekturu, tak zároveň
demonstraci českého historiografického výkladu vlastních dějin. O
napětí je tedy postaráno!
Tři hlasy, tři světy, tři pohledy zaznívají z této
nerozsáhlé knihy: Doyen rakouských zahraničněpolitických reportérů
Wolfgang Libal, pražský Němec (1912–2008), si bere slovo jako
první. Muž, který se stal svědkem snad všech dějinných zvratů ve
střední Evropě 20. století, s celou rodinou z Prahy a z rodných
Čech vyhnaný, v době uvolnění 60. let do Prahy se jako korespondent
DPA krátce navrátivší (a podle vlastního tvrzení vynálezce pojmu
„pražské jaro“), popisuje stručně a poctivě svou verzi
česko-německého příběhu, respektive své vidění českých dějin.
Zmiňuje v nich také roli levicově nadšené inteligence po roce 1948
– a jmenuje i Pavla Kohouta. Ten dostává slovo jako druhý: On,
„spálený Čech z Prahy“, jak sám sebe nazývá, má bohaté zkušenosti s
pohledy z druhé strany – tedy sudetoněmecké. Wolfganga Libala a
jeho svědectví si však natolik váží, že i když s mnoha vývody
nesouhlasí, přijímá je se vší vážností jako variantu svého
vlastního líčení společné historie a přemýšlí o nich. Zároveň
neopomene vyvrátit podle svého soudu hlavní sudetoněmecké a české
legendy, které brání objektivnějšímu pohledu na společné dějiny. A
připomene i genocidu Židů, třetí komponenty jedinečného pražského
života, v sudetoněmeckém líčení tak často potlačovanou.
Libal i Kohout, jež oba osudy zavály do Vídně, ale částí své
osobnosti i díla zůstali v Praze (Libalův syn Michael zde dokonce
donedávna působil jako německý velvyslanec), nejsou přes všechny
rozdíly pohledů protivníci, ale – jak konstatuje dramatik a
spisovatel – spojenci.
Třetí hlas – nazvěme ho objektivní – dostává o generace
mladší brněnský historik Libor Vykoupil. Je sice více v pozadí,
přesněji řečeno pod čarou, ale jeho kritický poznámkový aparát k
Libalovu textu představuje jak odbornou korekturu, tak zároveň
demonstraci českého historiografického výkladu vlastních dějin. O
napětí je tedy postaráno!
Tři hlasy, tři světy, tři pohledy zaznívají z této
nerozsáhlé knihy: Doyen rakouských zahraničněpolitických reportérů
Wolfgang Libal, pražský Němec (1912–2008), si bere slovo jako
první. Muž, který se stal svědkem snad všech dějinných zvratů ve
střední Evropě 20. století, s celou rodinou z Prahy a z rodných
Čech vyhnaný, v době uvolnění 60. let do Prahy se jako korespondent
DPA krátce navrátivší (a podle vlastního tvrzení vynálezce pojmu
„pražské jaro“), popisuje stručně a poctivě svou verzi
česko-německého příběhu, respektive své vidění českých dějin.
Zmiňuje v nich také roli levicově nadšené inteligence po roce 1948
– a jmenuje i Pavla Kohouta. Ten dostává slovo jako druhý: On,
„spálený Čech z Prahy“, jak sám sebe nazývá, má bohaté zkušenosti s
pohledy z druhé strany – tedy sudetoněmecké. Wolfganga Libala a
jeho svědectví si však natolik váží, že i když s mnoha vývody
nesouhlasí, přijímá je se vší vážností jako variantu svého
vlastního líčení společné historie a přemýšlí o nich. Zároveň
neopomene vyvrátit podle svého soudu hlavní sudetoněmecké a české
legendy, které brání objektivnějšímu pohledu na společné dějiny. A
připomene i genocidu Židů, třetí komponenty jedinečného pražského
života, v sudetoněmeckém líčení tak často potlačovanou.
Libal i Kohout, jež oba osudy zavály do Vídně, ale částí své
osobnosti i díla zůstali v Praze (Libalův syn Michael zde dokonce
donedávna působil jako německý velvyslanec), nejsou přes všechny
rozdíly pohledů protivníci, ale – jak konstatuje dramatik a
spisovatel – spojenci.
Třetí hlas – nazvěme ho objektivní – dostává o generace
mladší brněnský historik Libor Vykoupil. Je sice více v pozadí,
přesněji řečeno pod čarou, ale jeho kritický poznámkový aparát k
Libalovu textu představuje jak odbornou korekturu, tak zároveň
demonstraci českého historiografického výkladu vlastních dějin. O
napětí je tedy postaráno!
| Autor: | Wolfgang Libal |
| Nakladatel: | Barrister |
| ISBN: | 978-80-87029-38-1 |
| Rok vydání: | 2008 |
| Jazyk : | Čeština |
| Druh: | 1 x kniha |
| Počet stran: | 78 |
| Zařazení: | Česko • eseje • Češi a Němci • Češi a Rakušané |